Perfetto
attivo e medio-passivo
Tempo derivato, regolare. Congiuntivo e ottativo sono perifrastici (participio + εἰμί).
Indicativo
| attivo | medio-passivo | |
|---|---|---|
| 1ª sing. | δέδωκα | δέδομαι |
| 2ª sing. | δέδωκας | δέδοσαι |
| 3ª sing. | δέδωκε(ν) | δέδοται |
| 1ª plur. | δεδώκαμεν | δεδόμεθα |
| 2ª plur. | δεδώκατε | δέδοσθε |
| 3ª plur. | δεδώκασι(ν) | δέδονται |
| 2ª duale | δεδώκατον | δέδοσθον |
| 3ª duale | δεδώκατον | δέδοσθον |
Congiuntivo (perifrastico)
| attivo | medio-passivo | |
|---|---|---|
| 1ª sing. | δεδωκὼς ὦ | δεδομένος ὦ |
| 2ª sing. | δεδωκὼς ᾖς | δεδομένος ᾖς |
| 3ª sing. | δεδωκὼς ᾖ | δεδομένος ᾖ |
| 1ª plur. | δεδωκότες ὦμεν | δεδομένοι ὦμεν |
| 2ª plur. | δεδωκότες ἦτε | δεδομένοι ἦτε |
| 3ª plur. | δεδωκότες ὦσι(ν) | δεδομένοι ὦσι(ν) |
| 2ª duale | δεδωκότε ἦτον | δεδομένω ἦτον |
| 3ª duale | δεδωκότε ἦτον | δεδομένω ἦτον |
Ottativo (perifrastico)
| attivo | medio-passivo | |
|---|---|---|
| 1ª sing. | δεδωκὼς εἴην | δεδομένος εἴην |
| 2ª sing. | δεδωκὼς εἴης | δεδομένος εἴης |
| 3ª sing. | δεδωκὼς εἴη | δεδομένος εἴη |
| 1ª plur. | δεδωκότες εἶμεν | δεδομένοι εἶμεν |
| 2ª plur. | δεδωκότες εἶτε | δεδομένοι εἶτε |
| 3ª plur. | δεδωκότες εἶεν | δεδομένοι εἶεν |
| 2ª duale | δεδωκότε εἶτον | δεδομένω εἶτον |
| 3ª duale | δεδωκότε εἴτην | δεδομένω εἴτην |
Imperativo
| attivo | medio-passivo | |
|---|---|---|
| 2ª sing. | δέδωκε | δέδοσο |
| 3ª sing. | δεδωκέτω | δεδόσθω |
| 2ª plur. | δεδώκετε | δέδοσθε |
| 3ª plur. | δεδωκόντων | δεδόσθων |
| 2ª duale | δεδώκετον | δέδοσθον |
| 3ª duale | δεδωκέτων | δεδόσθων |
Infinito
| attivo | medio-passivo |
|---|---|
| δεδωκέναι | δεδόσθαι |
Participio
| caso | maschile | femminile | neutro |
|---|---|---|---|
| Nom. sing. | δεδωκώς | δεδωκυῖα | δεδωκός |
| Gen. sing. | δεδωκότος | δεδωκυίας | δεδωκότος |
| Dat. sing. | δεδωκότι | δεδωκυίᾳ | δεδωκότι |
| Acc. sing. | δεδωκότα | δεδωκυῖαν | δεδωκός |
| Nom. plur. | δεδωκότες | δεδωκυῖαι | δεδωκότα |
| Gen. plur. | δεδωκότων | δεδωκυιῶν | δεδωκότων |
| Dat. plur. | δεδωκόσι(ν) | δεδωκυίαις | δεδωκόσι(ν) |
| Acc. plur. | δεδωκότας | δεδωκυίας | δεδωκότα |
| caso | maschile | femminile | neutro |
|---|---|---|---|
| Nom. sing. | δεδομένος | δεδομένη | δεδομένον |
| Gen. sing. | δεδομένου | δεδομένης | δεδομένου |
| Dat. sing. | δεδομένῳ | δεδομένῃ | δεδομένῳ |
| Acc. sing. | δεδομένον | δεδομένην | δεδομένον |
| Nom. plur. | δεδομένοι | δεδομέναι | δεδομένα |
| Gen. plur. | δεδομένων | δεδομένων | δεδομένων |
| Dat. plur. | δεδομένοις | δεδομέναις | δεδομένοις |
| Acc. plur. | δεδομένους | δεδομένας | δεδομένα |